Brdský běžecký pohár

Podzimní Dražovka 2024

Podzim se konečně začíná rozkoukávat, nejvíc tím, že sluníčko večer spadne za kopce jako kámen do vody a po páté hodině je tma jak v ranci. Listí se toulá vzduchem, tak jak ho stromy pohazují do větru plnou náručí.

Podzimní barvy a spousta listí, přesně to patří k legendě závodů Brdského běžeckého poháru, k podzimní Dražovce. K tomu i rozdělování bodů do celkového hodnocení poháru. Body se přepočítávají horem i dolem, sezóna pomalu spěje do štafetového finále. Pořadí na medailových místech se přelévá tam i zpět, podle toho, jak komu přibývají velké nebo malé body při překročení účasti ve dvanácti závodech. Když je závod ozdoben ještě účastí výborných běžců, dává to zážitku delší trvanlivost. Jména výborných běžců BBP jsou známá a jsou skloňována tam i zpět při vyhlašování výsledků. Ale letos bylo na Dražovce nenápadné jméno, které nosí jedna nenápadná dáma, Diana Mezulániková. Diana na olympiádě v Tokiu doběhla až do semifinále na patnáctistovce. A teď ke svým výborným výsledkům přidala i vítězství v Hořovicích.

Vítězství není vždycky jen o prvním místě, i to k poháru patří. Třeba návrat na trať po zranění, nebo po operaci slepáku. Nebo si zaběhnout alespoň jeden závod, když je to skoro za barákem, alespoň symbolicky, nebo i jen doprovodit vnoučky a povzbudit je v jejich malých a při tom tak velkých závodech. Pro nárůst formy pro závěr sezóny lze doporučit jihoamerickou odtučňovací kůru. Zeptejte se Honzy Pejši, od té doby co s vystouplými žebry přiletěl z Limy, mu v kategorii nikdo nestačí!

Určitě patři velké poděkování pořadatelům. Byla tu řeč o listí. Stovky metrů trati byly, co šlo, vymeteny a vyfoukány. Pod listím nejsou vidět díry kamení a nerovnosti, a podzimní krosy můžou být v tomto rizikové pro nohy. Takže děkujeme moc. Na jaře se na Dražovce určitě znovu rozběhneme po cestách nahoru i dolů.

Petr Butzke