Termíny závodů pro rok 2022: Termínovka ¦ Přihlášky na závody

12.2. S čelovkou Dražovkou dětské závody Propozice Přihlášky (17)
19.2. Zimní běh Litní a zámeckým parkem dětské závody Propozice Přihlášky (18)
12.3. Zimní běh v Bezděkově Propozice Přihlášky (0)
logo BBP

Brdský běžecký pohár - výsledky



4timing
Coworking Příbram z.s.


Gahler foto
Pejšův mlýn Čerstvé saláty Mayas
Pivovar Podlesí
CNC obrábění Pavlišen
Turek reality
Author Sedláček


Pražský pohár běhu do kopců a okolí - Termínovka 2022


Termínovka 2022 českého poháru běhů do vrchu. Běh Lochovice - Plešivec 3.7. je zároveň MČR v běhu do vrchu veteránů.


Dálkový pochod/běh Pražská 100 startuje 11.2. v Milíně. P100


Nový světový rekord v běhu na 12 hodin stanovil Litevec Alexander Sorokin v Izraeli 6.1.2022. Za 12 hodin lze uběhnout 177km, tedy držel průměrné tempo 4:04/km. Záznam na Stravě

Překonat tento rekord můžete 23.-29.4.2022, kdy se v Konstantinových Lázních běží 6 denní. přihlášky, propozice


Čelenky BBP jsou po inventuře opět v prodeji v cykloservisu v uranu.


Zahořanská 10 bude v neděli 29.5.


fotky z Komárova. výsledky


Pozvánky do Plzně - termínovka 2022 včetně MČR na 100km


Změna termínu S čelovkou Dražovkou na 12.2.


12.3. - Zimní běh v Bezděkově - propozice v pdf


Výsledky posledního závodu:
20.11.2021 - Tochovický kros Podrejžím

Pořadí žen v cíli Čas
1. Karasová Daniela Tisová 00:30:21
2. Zlatohlávková Michaela Rožmitál pod Třemšínem 00:32:29
3. Dziegielewska Ewelina Praha 00:32:29
4. Řechková Svatava Oxygen Příbram 00:32:52
5. Strnadová Lucie Zelení Baroni 00:33:03
6. Kamencová Radka AC Nitra 00:33:21
7. Stibalová Petra Broumy 00:33:56
8. Landauerová Radka Příbram 00:34:40
9. Rosolová Ivana TK Zdice 00:35:24
10. Karasová Věra Team Internet Příbram 00:35:38
11. Kafková Lucie Zdice 00:35:52
12. Turečková Jana TK Bohutín 00:35:57
13. Trnková Štěpánka ŠSK Újezd nad Lesy 00:36:38
14. Naxerová Jana VSK Plzeň 00:36:45
15. Kaiserová Jiřina Příbram 00:37:02
16. Černá Jaroslava Tj Tochovice 00:37:20
17. Veselá Anita SDH Chloumek 00:37:54
18. Hartmanová Stanislava --- 00:38:15
19. Flachsová Šárka Příbram 00:40:45
20. Svobodová Dana Příbram 00:41:29
Výsledky od pořadatelů:

Výsledky

Nalezeno po závodě: rukavice, triko

Pořadí mužů v cíli Čas
1. Hochmut Milan Spartak Rožmitál 00:24:39
2. Šneberger Jan AC Falcon Rokycany 00:25:05
3. Bonk Roman Internet Příbram 00:25:43
4. Rosol Jiří Lokomotiva Beroun 00:26:16
5. Rendl Josef tj packa praha 00:26:28
6. Burian Tomáš Višňová 00:26:40
7. Hostička Jan Příbram 00:26:45
8. Škrlant Martin Žebrák 00:26:59
9. Pergler Lukáš Komárov 00:27:30
10. Hulač Ondřej SK 4 Dvory ČB 00:27:38
11. Švarc Petr Triklub Příbram 00:28:00
12. Dražan Michal Žárovka Vranovice 00:28:13
13. Valek Marian KB Kapslovna 00:28:22
14. Zákoucký Vojtěch Spartak Rožmitál 00:28:27
15. Daníček Václav 00:28:34
16. Souček Filip Tochovice 00:28:34
17. Barášek Aleš Team Internet Pb 00:28:52
18. Grim Ondřej ASK Slavia Praha 00:28:56
19. Karas Tomáš Internet Příbram 00:29:05
20. Votava Martin Králův Dvůr, Popovice 00:29:48

Časomíra Brdského poháru 4timing hledá posily z řad sportovních nadšenců. Nabízíme práci zejména na soboty, vše naučíme. Stačí se ozvat. Až na několik výjimek, příjemný kolektiv.


Průběžné pořadí poháru TOP 10:
Pořadí juniorekBody
1. Tylšová Alena Salming runnig1000
2. Zlatohlávková Michaela Rožmitál pod Třemšínem995
3. Karasová Daniela Tisová400
4. Švarcová Simona Střela Žebrák390
5. Flachsová Šárka TJ Dukla Praha390
6. Zajíčková Veronika Příbram200
7. Friedlová Natálie Atletika Písek195
Kompletní pořadí, Jednotlivé závody
2020 ¦ 2019 ¦ 2018 ¦ 2017 ¦ 2016 ¦ 2015 ¦ 2014

Soubory s pořadím poháru v excelu:
Dospělí 583kB, 25.6.2020 09:34 ¦
Děti 149kB, 25.6.2020 09:34

Texty Petra Butzkeho

O tom jak to všechno skoro usnulo

Tak trochu se přiospalo. Všechno zapadlo do ulit, a s rouškou na hubě se odtáhlo. Bylo to tak vždycky, jen ta rouška je letos bonus navíc. Leden je defilé letargie, defilé krátkých dnů a syrového vzduchu, defilé samoty a nechtění čehokoli. Jenže tu sílu ani ten leden neumučí. Je tam schované to těšení na teplejší povětří. A aby to v tom teplejším povětří běhalo, tak to se musí, i v tom lednu, trochu skousnout vůle. O chtění radši nemluvit, nemyslet, natáhnout dres a vyrazit. Po pár krocích to, že je leden, upadá někam dozadu, nohy se točí v pružném kroku. To běhání potěší bez ohledu na měsíc, i kdyby byl třináctý.

Petr Butzke

P.S. …a v únoru to platí taky, a v březnu, začne vonět země, a zvláštní napětí... pro začátek…se začne plnit startovka na únorovou Dražovku – čelovku a Liteň!


Jak byla Partyzánská stezka neveřejně veřejná

Datum kolem 15. ledna si pravidelně přisvojuje zimní běh v Oseku. Běh, za kterým je trochu víc než jen utíkat. Snad proto už loni proběhlo mnoho běžců trasu od Oseka přes les do Oseka, i když časy hromadným akcím nepřály. Letos nás bylo ještě víc. Někdo dřív anebo později, někdo v jedenáct přesně, na tom nesejde. Ta vzpomínka je důležitá. Bez patosu, víme to a žijeme s tím. Lidská paměť nejde resetovat na tlačítko. A proto se v Oseku druhý lednový víkend běhalo a běhat bude. Pro tu vzpomínku i pro tu vášeň hnát tělo krajinou dopředu.

Petr Butzke

P.S. … a že na lesních křižovatkách povzbuzovali fandové, díky za to, a že v cíli voněl čaj a lidové nápoje, a že jsme běželi a nezapomněli.


O překonání zimních časů

Tak se to překulilo. Cukroví, to vánoční, zmizelo z ubrousků co byly na svátečních talířích. Přeběhlo i pár dnů, kdy se pracuje nepracuje, od svátků do Silvestra. Běžecké závody na leden jsou buď přeškrtnuty červeně, anebo se sunou do možná lepších časů. Najednou je na obzoru černá díra studeného ledna a února. Tma brzo, do jara daleko, předaleko. Sranda na obzoru žádná, zdálo by se. Ale když napadá, je to ale jinak. Znáte tu baladu o dvou krásných tenkých a štíhlých? Jo, jo, jsou z bájných rodů Madshus, Fischer, Atomic, Salomon, Bohemia, Rossignol. Jsou z těch rodů, že když se s nimi dobře namažete, tak vás vezou bílým světem, až vítr bere slova od pusy. Když se ta máza nepovede, jdou přes rty slova, která nejsou v školním řádu mezi těmi, kterými by se školní dítka měla častovat. Bílá nařezaná stopa určuje směr a ty dvě krásné tenké a štíhlé věci připnuté k botám dlouhým skluzem ukrajují cestu. Dá to sílu, vyčistí hlavu a otevře jiný rozměr. Už jste to zkusili?

Petr Butzke

P.S. …že to může bolet? Kdo řekl že ne. Krása není grátis..


Jak to na kótě 667 m.n.m 1. ledna v 11.00 hodin zavonělo osvěžujícími nápoji

Na vrchu Vojna se v 11.00 seběhlo šestnáct běžců aby zvolali do Brd a okolí přání všem běžcům, že aby to běhalo, ve zdraví, to hlavně, protože pak ten zbytek je jen otázka vůle. A to je maličkost, když to jde vůlí. Zavoněl čaj, med, citrón a další přísady a pak to přání do celého roku 2022.

Petr Butzke

P.S. …další sraz na kótě 667 m.n.m se plánuje na za rok…


Sraz na kótě 667, vrch Vojna. 1.1.2022 v 11.00

Seběhneme se na vrchu Vojna. Ne sborovým během. Ten sraz je až nahoře. 1.ledna 2022 v 11 hodin. Vojna se dá vyběhnout severozápadní nebo jihovýchodní stěnou. Bez použití kyslíku. Base camp můžete mít u Pletánků, na Nováku, v Narysově, mapa by ukázala i víc možností. Běžte kudy chcete. Test inteligence je jinde! Doražte nahoru na čas. Na tu jedenáctou. A co nahoře? Setkání s běžci z Příbrami. Přineste si hlt čaje s medem a citrónem anebo jiné posilující nápoje. Popřejeme si pohodovou sezónu a připijeme si na ni. Ve čtvrt na dvanáct vrchol opouštíme, tak to nepromeškejte. Další šance bude až 1.1. 2023.

Petr Butzke


O ponožkách běžcových

Členky ponožkového týmu mají označení, „left“ a „right. Pár kilometrů běhu a členka týmu „left“ zeje dírou v oblasti palce. Nabízí se řešení. Členka týmu „right“ se nastěhuje do pozice „left“ a poraněná členka týmu „left“ se stěhuje na post „right“. Poraněná oblast na ponožce „left“ se posunuje mimo jakoukoli expozici palce pravé nohy, a díra tam prostě zeje, nevadí, popřípadě pomáhá udržovat ventilované klima. Členka týmu „right“, momentálně na pozici „left“, vystavená expozici palce po krátké době zeje úplně stejnou dírou, jako kolegyně „left“, momentálně na pozici „right“. Na scénu vstupuje nový pár ponožek. Jedna z členek týmu, „left“ nebo „right“ je vyřazena z reprezentačního kádru. Na pozici levé nohy nastupuje reprezentantka „left II“. Na ponožce na pravé noze, a je to jedno jestli tam zbyla „left“ anebo „right“, zeje díra, která, jak bylo výše uvedeno nevadí, pomáhá udržovat ventilované klima. Celý proces se cyklicky opakuje, jen ta římská označení stoupají k vyšším metám, a další a další „left“ zaujímají pozici „right“ a „right“ „left“.

Petr Butzke

P.S. …funguje to i na ponožky různých designů, elegance dvou nestejných kusů, je extraordinérní…


O tom adventním běhání

Miluju večerní běhání na začátku adventního času. Tmavé nebe se zdá na dosah ruky. Velebné ticho se rozprostřelo nad krajem. Můžu se rozletět, skoro mimo tělo. Jen ten krok za krokem spojí nohy, krajinu a to něco, co nemá jméno. Všechno to běží pospolu. Psí štěknutí by bylo slyšet přes tři vesnice. Žádný pes ale neštěká. Adventní ticho objalo kraj. Obrovská klenba uzavřela svět v okresním formátu. Dává, i přes tu tmu, pocit bezpečí. Jen tlumený tlukot bot do cesty, občasné posmrknutí a ticho. Ticho jaké je jen v časech nízké oblohy. Svět si ještě nezvykl na překvapivě brzkou tmu. V hodinách, v létě ještě halasných, není teď koho potkat. Krajina se zdá osamělá…

Petr Butzke

P.S. … čelovku sebou, a kde to jde, vystupte z kužele světla. Ta tma není tak černá, jak se říká. A ticho pod nebeskou klenbou je slyšet dál než přes tři vesnice. A taky běžecký krok, a ty boty co se té krajiny sotva dotýkají…


Nedělní probuzení po štafetovém závodě.

V neděli se počasí definitivně překulilo do zimy. V hlavě ještě běží film, ve kterém hraje hlavní roli Novák, ne Jan nebo František Novák, ale rybník Novák. V průduškách to občas trochu hvízdne. Vzpomínka na pohled na rybník přes přivřené oči, grimasu v obličeji, na bleskové štafetové předávky a na zakyselené nohy ještě nezavadla. A pak slavnostní zakončení osmé sezóny. Pódium pro nerychlejší a nejpilnější běžce, medaile, kytky, něco ve skle, diplomy. Osmý ročník je historie. Přišel čas skočit po hlavě do adventu, zamyslet se nad všehomírem. Ten trysk celého roku si zaslouží v prosinci pomalu, ale opravdu pomalu, vyklusat. A taky si v klidu při vánoční vůni v aroma lampě pročíst rozpis závodů kolem ryze českých nejvyšších hor, závodů, které přinese devátý ročník Brdského běžeckého poháru. Čeká na nás, a my čekáme na něj. Na další setkání, na běh s přivřenýma očima, grimasou v obličeji, s větrem ve vlasech, když k oblouku Brdského běžeckého poháru a do cíle je pár kroků…

Petr Butzke

P.S. … přišel čas krosovek, a to staré bláto, které ulpělo v podrážkách sníh umyje, celé je vypere a naleští…


Třeboň a to kolem, zasněná krajina s rybníky, maratónem a půlmaratónem.

První půlka října uletěla. Ochladilo se, stromy předvádějí barvy, které umí nabídnout jenom podzim. Mírná nostalgie se vkrádá do mysli, čas zvolňuje tempo a nebe v podvečer ukazuje tisíc krás. Jenom ten podvečer víc a víc kamarádí s odpolednem.

Brdský běžecký pohár má v říjnu odpočinek, běh v Bohutíně je za námi a až v listopadu se sejdeme na Dražovce a Jarka Kalátová pustí běžce do lesoparku. Kolem legendární tatry, dámy jednou, chlapi dvakrát. Na jihu, v Třeboni, se běžel maratón, půlmaratón, a to vše za účasti známých tváří příbramské běžecké komunity. Běžci z Brd zvyklí na kousky rovin a spoustu kopců, cesty nahoru dolů, se najednou ocitli na trati, kde se kopec prostě nedostaví. Na druhou stranu nekonečné roviny lesních úseků potrápí morál. Běžet se dá svižně. No a nejsvižněji ze všech, kteří se vydali na půl maratónskou trať, běžel Vojta Novák, řečený Vojtaano. Utekl všem. Vyhrál v čase 1:11:05. Co dodat. Jenom fotku, bude. Není to zdaleka všechno.

V kategorii romanticky nazvané „Legendy“ si první místo vyběhla Stáňa Hartmanová. A ještě k tomu, v kategorii „Veterans“, Saša Pavlišen se blýskl skvělým osobákem 1:33:53. A musí se dodat, Hanka Linková a Lída Butzková absolvovaly svůj první, a asi ne poslední půlmaratón. Na Hanku čekala v cíli dvacet a jedna růže. Komu se to sejde, aby v den svých narozenin uběhl dvacet a jeden kilometr. Hodně dobře zaběhl Vlasta Fousek, Miládka Bartošová, Petr Butzke. A celý maratón, svůj asi, slovy, osmdesátý a něco, běžel Per Kyselý. Bylo tam zkrátka lidí od nás jako máku.

Petr Butzke

P.S. …zasněné hladiny rybníků, trochu s nádechem pocitu věčnosti, nádhera. Ale když při cestě zpět vystoupí nad obzor hřeben Brd… Ale to už jsem určitě psal, že jsme si tady vybrali na běhání hezký kraj, a že dobře nám tak…Tak na Dražovce s vyladěnou formou!!!


Běh města Příbrami, nejen v tabulkách výsledků.

V sobotu ráno začalo svítat, někde daleko za Vltavou a slunce vyskočilo na svoji pouť. Večer, a je teď v říjnu ten večer hodně krátký, večer zmizelo někde za Brdy, za Malý Tok a Hradiště, někde daleko na západě. A mezi tím raním objevením a tím večerním ústupem z nebe běžci už zase týrali těla a zkoušeli vůli, bavili se během, dokonce přibrali děti, a zas od jinochů až po veterány, běhali a běhali. A běhali po kousku městského stříbra, které v Příbrami zbylo, a že se ho, toho stříbra, tady ze země dobylo. Nemusí být všechno stříbro kovové. Kde takové místo, jako je Novák a Fialův rybník najdete? Letos sice na tomhle městském stříbře na body vyhrály kachny, ale krásno toho místa tím neutrpělo. Je to báječné, je tam kde běžet, kde se sejít, popovídat si, nespěchat, podívat se na zlátnoucí listy stromů, nadechnout se posledních dnů babího léta a poděkovat, že ve městě takové místo máme. Není potřeba psát dál.

Petr Butzke

P.S. … a zítra přijde oslavná řeč na kopečky nad Hořovicemi a Komárovem, a snad se i ráno, až to slunce zase začne svítat někde daleko za Vltavou, ještě vrátí to babí léto, než se v plném tempu rozběhneme do podzimu.


Běchovice – Praha po sto pětadvacáté!!!

Letošní ročník Běchovic připravil na trati pekárnu, ne úplně obvyklou pro poslední zářijovou neděli. Příbramští běžci ale opět zazářili. Vojta Novák, řečený Vojtaano, v juniorské kategorii vyběhl stříbro. Veteráni taky nezůstali pozadu. Dana Svobodová a Stáňa Hartmanová se umístily ve svých kategoriích na nádherných bronzových pozicích. Honza Svoboda sedmé místo v kategorii. Vláďa Kříž absolvoval svoje padesáté deváté Běchovice! Do té šedesáté účasti držíme palce. Ze známých tváří Brdského běžeckého poháru se tratí prohnali Miládka Bartošová, Petr Kyselý, Petr Janový. Prostě, před výkony veteránů … klobouk dolů.

P.S. … a poznámka k výzkumu nejhnusnějšího kopce na světě. Budu citovat autentický výrok účastníka dnešních Běchovic: „Běžně sprostá slova nepoužívám, ale při hodnocení toho Hrdlořezáku nemůžu jinak, než že je to kur..vský kopec…“ Závěr výzkumu hovoří jasně, mimo několik statisticky nevýznamných odchylek je opravdu nejhnusnější kopec na světě ten, který zrovna běžíte!

Výsledky Příbramáků:
Vojtěch Novák 32:51
Jan Skalička 35:16
Jan Máša 37:46
Veronika Novotná 39:07
Stanislava Hartmanová 51:49
Jan Svoboda (RN 1943) 57:53
Dana Svobodová 58:57
Vladimír Kříž (RN 1943) 1:08:20 - nejvíce účastí
Milada Bartošová 1:15:12

Hlavní událost víkendu – Běchovice!!!

Běchovice, sto dvacátý pátý ročník. Událost pro neděli.

Ale v sobotu výzkumný běžecký tým kompiloval data, která mají potvrdit teorii, že nejhnusnější kopec na světě je ten, který zrovna běžíte. Testy této teorie byly provedeny v Jizerkách na Kristiánovském kopci, v Krkonoších při výběhu z Malé Úpy na Černou horu, na Šumavě při výběhu od pramenů Vltavy kamkoli a samozřejmě byly testovány i všechny dostupné kopce na Brdech, brdské osmidecitisícovky zvláště. Krom toho byly vzaty do testování i všechny kopce, které lze nalézt na trati Vltava runu, to je část Šumavy a Střední Povltaví. Na všech testovaných tratích se jednoznačně prokázalo, že opravdu nejhnusnější kopec na světě je ten, který zrovna běžíte. Statisticky nevýznamnou odchylku způsobil pouze testovací běžec ve francouzském sídle králů, Versailles. Po proběhnutí trati kolem velkého kanálu nebylo možno vyhodnotit základní axiom. Tato trať totiž kopce nemá, je to totální placka. Objevil se ještě jeden případ s chybným vybráním testovací lokality, v maďarském Debrecenu.

Výzkum není uzavřen. Jako poslední data jsou očekávány pocity party příbramských veteránů, kteří před sebou mají věhlasný Hrdlořezák na běchovické desítce tuto neděli.

Petr Butzke


Po hlavě do syrového podzimu, kde? Na letošním přibramském půlmaratonu!

Ochlazení meteorologové předpovídali, a tentokrát to vyšlo se vším všudy. Meteorologický podzim pádí krajinou a astronomický strčil nohu do dveří.

Závody dětí se rozběhly hned po ránu a bojovalo se o umístění urputně a ze všech sil. Po závodě uvolnění na trampolíně, na dětské vodní hřiště to asi moc nelákalo.

Půlmaraton změnil trasu. Zastanu se výhod. Ty pořadatelské jsou jasné, neblokuje se doprava a závod probíhá na kratších okruzích, je to i divácky atraktivní. Uzavřít dopravně kus města, to je organizačně k nohou ušoupání, o průvanu v rozpočtu akce nemluvě. Na původní trase absolvovali běžci na 21 km slovy třináct táhlých kopců, na Nováku je celkem osm krátkých výběhů a toť vše, jinak rovina nebo dokonce mírný skopec. Víc krátkých okruhů udělá z běhu téměř kontaktní sport. Ať už běžíte štafetu, nebo celý ½ M, to častější povzbuzení neleje sílu, i tu o které se už nevědělo, a že už prý není. Ale je. Schovaná tam vzadu, a když jí někdo povzbuzením pomůže, protáhne to krok, funguje to. Kdo běžel, ten to ví moc dobře.

Perlou příbramské akce jsou štafety. Domluvit tým, dresy, nacvičit předávky a pak ta soudržnost party, je to jedno, jestli jdete na výkon nebo pro radost anebo na zkušenou, co to s tělem provede. Je nádhera vidět v akci běžce s velkým B na začátku toho substantiva. Je co okoukat, protože běh, když se umí, to je kus estetiky a krásy. Podíváte-li se do výsledkových listin české atletiky, tak běžci na předních místech dnešního závodu jsou v těchto listinách velmi často citováni.

Pravdou zůstává, že ani mistr světa nevysvětlí, jak to je na trati, když letíte v lehounkých botách, trenkách a tričku. To si musíte zkusit prožít sami. Ta zkušenost je nepřenosná, a tím opravdu nemyslím, že by si hubu měl každý rozbít sám. Zkusit si zakroužit na Nováku a Fialáku, pokud jste to nezkusili. A pak o tom napište. Možná budete sami překvapeni, co vám půjde z pera.

Petr Butzke

P.S. … na Rajčeti najdete nějaké fotky z dnešního běhu. Pokud by se zdálo, že jsou příliš vidět vrásky a šediny, pak to je opravdu celkem známá nedokonalost digitální techniky. A pokud vaše fotka je rozmazaná, tak to je proto, že umíte běžet opravdu rychle, a to je hodno obdivu!!!

Fotky od Petra Butzkeho


Tuháčkův běh v přátelsky sousedské atmosféře.

Už ráno to ukazovalo jasně, mariánské léto skončilo. Dozvuk teplých dnů reprezentovaný rozčílenými sršni, který připravil nebezpečně dobrodružnou chvíli dětským závodům. Způsobil příjezd rychlé záchranky a způsobil pár slzí těm, co se sršni přišli do kontaktu tělo na tělo.

Hlavní závod pro dospěláky v poklidně sousedském duchu ale taky nebyl nuda. Anita Žáková překonala traťový rekord a odvezla si furiantsky slíbených pětsetpade peněz. Ostatní pak, alespoň někteří, triko, letos v žádané růžové. Na bedně byly předvedeny vzorové gymnastické holubičky a hlavně, úsměv úplně pozdního léta. Na tváři i někde uvnitř. A ten vydrží dlouho, až přijde mlhavý sychravý listopad, a v tréninku si budeme stahovat kulicha až na nos, smrkat do rukavic. Ten úsměv uvnitř je tam právě na tyhle časy a moc se bude hodit. To mi věřte.

Petr Butzke

P.S. …a taky se sluší, a to hodně, poděkovat partě nadšenců za to, že ten závod nevzdali a uspořádali. Tradice běhu si to zaslouží, a to místo u říčky, co má křestní jméno Vlčava a příjmení Skalice, to taky.

fotky od Petra Butzkeho


Líný víkend, ale ne, Vltava Run 2021

Byla jednou jedna řeka. Kouzelná řeka. Pak někdo přišel s nápadem na té řece postavit jednu přehradu za druhu. Stalo se, vrátit to nejde. To kouzlo vody se ale neztratilo. Voda ze srdce Šumavy si tajemnou krásu umí podržet. Malše, Blanice, Otava, Lužnice, Sázava i Berounka taky přidají svůj díl. A z té Šumavy až do Prahy kolem té vody napočítáte tři sta šedesát kilometrů pěšinek, cest a silnic. Z hor přes šumavské podhůří, přes rovinu kolem Budějic, přes skalnaté a kopcovité střední Povltaví až do zářezu v krajině pod Závistí, a to už je skoro Praha. Po pěšinkách, cestách a silnicích tou krajinou, od jihu na sever, každý rok běží stovky běžeckých bot běžců. Posunují ze Zadova, až do pražského Bráníka, od rána do večera, od večera do rána až do dalšího odpoledne. V horku, dešti, bouřce, stmíváním, v noční tmě, samotě a chladu s baterkou čelovkou v úzkém kuželu světla, mlhou při rozbřesku, s prvním sluncem, dopředu. Kolem té kouzelné vody, kolem řeky, prožít si, co dokáže parta, tým naladěný na běžeckou vlnu. Na předávkách povzbuzování a shluk lidí. A pak ten usilovný běh a samota, v lese, na polních cestách, pěšinách, kolem rybníků, nekončících stoupáních silnic. V sólo tempu. Je to závod. Přes to soutěžení platí stonásobně, tady je cesta cíl, prožitek jednoho za dvanáct a dvanáct za jednoho. Cestou si i zanadávat, a kdybych to byl býval věděl…, už nikdy, a i hůř, na papír se to nepíše. To je ve vteřině pryč. Po třiceti hodinách, někdo o nějakou tu hodinu míň, někdo víc, proběhnutí štafety pod cílovým obloukem. Dali jsme to…!, Euforie! Koupit se to nedá, musí se to uběhnout. Sladce je v cíli dlouhé cesty. Kdyby se stalo co by se stalo, je to tam, i kdyby vzadu, schovaný. Mysleli jsme ne na sebe, ale na toho, kdo teď zrovna ukrajuje kus té dlouhé cesty za ostatní, jak to běží, ty kopce musí bolet, bolí všichni to víme. A my to běželi, jeden za dvanáct, dvanáct za jednoho.

Petr Butzke

P.S. Parta dvanácti běžců Brdského běžeckého poháru, Brdská smečka, se umístila v závodě Vltava Run 2021 na 18. místě za účasti 272 štafet časem 29 hodin, 17 minut a 13 sekund.


Prázdninový závodní půst pro malé velké atletické talenty se blíží ke konci!!!

21. srpen v Bezděkově pod Třemšínem roztočí podzimní klání běžkyň a běžců i v dětských kategoriích. Běh krajem Jakuba Jana Ryby nabízí běhy pro dospěláky, to není novina. Ale pro žákovské, juniorské kategorie, pro holky a kluky, slečny a jinochy to bude premiéra. O to větší pozornost je věnována přípravě závodu. Považte, v pozdně prázdninovém větru ve vlasech se rozvoní něco navíc! No přece body do celkového pořadí Brdského běžeckého poháru. A boj o status nejlepších běžců prakticky nejvyšších hor v celém šírém světě, to je výzva.

Informace a časový program naleznete na stránkách Brdského běžeckého poháru. Za pořadatele poznámku, registrujte se předem, lépe se pak plánuje a hlavně realizuje catering.

Saša Pavlišen a Petr Butzke

P.S.
Podívejte se na ilustrační foto, pro tyhle děti běh po louce a lesem má cenu uspořádat!!!!

Fotky z loňska


Jsou prázdniny, no a co, běhá se!!!

Výsledky: 10000 m, 5000 m, maraton

Je to trochu jiné běhání. Teď si opravdu nevymýšlím, po čtyřiceti letech jsem se odvážil zaběhnout si závod na dráze. A bál jsem se, pokorně. Jenže, připomenout si to, co uměl Emil Zátopek, to co se mu povedlo v Helsinkách na olympiádě v roce 1952, to byla výzva. Na Emilův výkon jsem se tedy necítil.. Ale ta touha, zase na dráze, trocha nostalgie, tenkrát, před těmi čtyřiceti lety, to jsem byl dorostenec, tartan byl jen na Strahově, na Rošičáku a na Dukle. Na stadiónu na Děkance si pamatuju škvárovou dráhu. Dovedete si představit běžet na škváře po dešti v bílém dresu? Ty škvárový černý fleky co tretry nastříkaly na záda prostě vyprat nešly. Dráha, v porovnání se závody na Brdech a okolí má svá specifika. Strejda Garmin po doběhu zahlásil „ascent“ a „descent“ nula metrů. To překvapení! Prostě ta dráha je postavená na totální rovině. Z toho stadionu Na Děkance asi u těch děkanů úplně odvázaní být rozhodně nemohli, protože dřív, hodně dříve, tu byla vinice. A ta poskytuje jiná potěšení, nežli lítat na oválu dokola a dokola. Ale, Královské Vinohrady taky nebývaly noblesní domy…

A po jarním rozběhu Brdského běžeckého poháru, to si představte, bahno, nic, šutry a kořeny na trati, nic, trháky do kopce, seběhy o život, nic. Tartan pod nohama, na těch nohách botky závodky, tretry dávno odvál čas, potlesk a povzbuzování z tribuny po každém čtyřistametrovém okruhu, zrychlí to, aspoň na rovince kolem té tribuny. Žádný sólo běh ve stylu ztracen v lesích. Co nezklamalo, to bylo sluníčko. Hřálo z vrchu, tartan topil zespoda. Horko v lese a na loukách poskytne občas milosrdný stín, dráha tohle neodpouští. Ale, noblesní společnost chlapíků veteránů, a i z daleka přijeli, z Opavy, Břeclavi, lán světa. A ti chlapíci jsou našláplí na maratón, ta pětka byl rozklus. Je jim podstatně víc než dorostencům, než juniorům, i M60 jsou pro ně cucáci. A proč, aby si připomněli Emila Zátopka, běžce, který dokázal na olympiádě ve finských Helsinkách během týdne vyhrát tři závody. Dnes to zní neuvěřitelně, desítku, pětku a maratón. Trošku se to i zjednodušuje, zapomíná se, že na pětku byly rozběhy.

Prostě neuvěřitelná porce safra kvalitních kilometrů. Stálo to za to o tomto výkonu zase mluvit. Fenomenální běžec, nenechá po sobě stopu jako ten kdo namaloval Monu Lisu. Ale jsou výkony, na které by se nemělo zapomínat. Běhání mám rád a ti chlapíci zjevně taky. Dává nám všem výzvy, a ty nás ženou dopředu. A to je dobře, protože se zase na závodech potkáme a popřejeme si, aby nám to běželo.

P.S. ….na dráze jsem pětku běžel poprvé v životě, mám dnes osobák. A taky důvod ho zlepšit!

Takže v Žebráku a pak hned v Bezděkově pod Třemšínem v těch botkách závodkách, a přiveďte děti vnoučata i pravnoučata!!! Jak se to říká? Cesta je cíl…..

Petr Butzke


Sobota bez závodu Brdského běžeckého poháru, ale nuda to nebyla.

Po deštivém pátku doručil Český hydrometeorologický ústav závodní počasí. V sobotu proběhly jiné závody než pohárové. Po několika letech obnovený běh na Javorovou skálu v režii Jana Pejši. Po trase, která téměř vynechala silnici, lemovala historické cesty v polích s kamennými tarásky, a stoupala a stoupala až k metě 723 m. n. m. na Javorové skále. Víte, že vrchol Javorové skály je vidět z Orlova nebo z Kazatelny? K tomu bezchybné značení trati, pochybnosti o správném směru běhu nemohly nastat. Poctivých šest kilometrů do kopce, nádhernou krajinou, přesně takovou, kam se člověk rád vrátí. A v pivovaru Vítka z Prčice vynikající pivo a vlídná obsluha. Celému týmu Honzy Pejši patří poděkování.

V Příbrami se jela větší akce, celorepublikový závod v triatlonu. Bakterie v rybníku Novák zkomplikovaly plavání, ale z pohledu diváka, bylo co sledovat. Na trati se míhali i borci, se kterými se setkáváme na našich závodech, dali si tu trojkombinaci plavání, kolo, běh. A tak pro doplnění nálady jenom pár obrázků.

A v úterý, to se sejdeme v Lochovicích a zase poběžíme, vzhůru, jak jinak!

Petr Butzke


Zimní a jarní individuální běhy – poslední ozvěna.

Jediný sponzorovaný závod individuálních běhů pro dospěláky, běh kolem Třemošné se uzavřel. Je před námi jen předání voucherů těm, kdo si vyběhli pomyslnou bednu, komu to virtuálně cinklo. Pro připomenutí, běh byl sponzorován firmou Mayás Salads and Specials. Pro medailové pozice ve všech kategoriích je sponzorským darem sympatický voucher na skvělý salát.

Jak vouchery předáme? Něco jsem předal v Chaloupkách něco v Jincích během víkendu. Pro ostatní budou do konce června k dispozici v Cowárně po telefonické domluvě.

Soubor s výsledkovou listinou zde.

Petr Butzke


Liteň v dešti i ve slunci.

Konečně se dostalo i na dětské kategorie, úvodní závod Brdského běžeckého poháru!!! Měl to sice být zimní závod, ale květen skoro šlape zimním měsícům na paty. Síla vůle pořadatelů překonala nepřízeň osudu. První body a setkání po dlouhé zimě. Rosteme a posunujeme se v kategoriích, a najednou to necinkne na bedně… Věřte, to v tuhle chvíli opravdu nevadí, běhejte závoďte, fazóna přijde! Každý další závod je výzva a šance nechat nohy běžet až pod oblouk v cíli!

Hlavní závod běhu Litní a zámeckým parkem měl s počasím smlouvu od extrému do extrému. Start v prudké přeháňce, cíl v ostrém slunci. Volba obutí, loterie jako na závodech F1 v Monze. Krosovky byly asi lepší volba, silničky prostě nedržely stopu.

Letošní první hromadný, byť genderově oddělený, start. A to překvapení, běžet v balíku, trochu loktovačka, skoro jsme na to při bězích s poezií osamělého běžce zapomněli.

Velké poděkování je tu na místě, Standovi Krtkovi a jeho týmu za přípravu tratě, za získání sponzorů. Týmu 4timing za časomíru, všimli jste si, že výsledky máte na mobilu on line?

Příští neděli, 6.6. v Cerhovicích, dětské závody, dospělácké závody, nazujeme krosovky a zase poběžíme…

Petr Butzke

Tuháčkův běh v Chrástu neupadá v zapomnění.

Letošní sezóna je poznamenána zrušenými závody a přesuny termínů. Vzpomeňme Tuháčkův běh v Chrástu. Nádherný závod v kouzelném areálu na Valše u Chrástu zaznamenal již druhý výpadek v letité historii.

Bylo by nezodpovědné, nechat fanoušky v pivním kempu v Oslí ponechat bez dávky adrenalinu. Letos tuto zodpovědnou úlohu na svá bedra převzali Péťa a Milan Tuháčkovi a poponesli vlajku krásného závodu k dalšímu účastí nabitému ročníku.


Penzion Cup - opravdu běžíme

Foto od Karolíny Šejnové aktualizováno 17.5.

Prostě mi to nedá, protože jsme se dnes sešli, bylo to po zimě, po individuálních závodech, něco jako masopust, hody anebo jízda králů.

První uskutečněný závod Brdského běžeckého poháru!

A protože brdského, tak to nebylo pro slečny z nedělní cukrárny, naplnilo to všechna očekávání, která „crosscountry“ má za dvě stovky startovného nabídnout. Při náběhu do druhého kola bylo jasné, kdo teprve vystartoval, a kdo už láme druhé kolo. Patina na dresu a blátem zacákaná záda velmi jednoduše rozlišila startovní pole. Při průběhu loukou před cílem po kotníky ve vodě by se hodilo pádlo a kánoe, a kdo hledal suchou stopu, tak neuspěl. Tady platilo jen jedno, běžím, voda nevoda, bahno nebahno. Jako bonbón ta louže na konci louky, šlápnout doprostřed a trefit ji na komoru, to byla poslední tečka. Cílová brána, byla na dohled, poslední smáčkutí vůle, zněl i potlesk a povzbuzování kamarádů, a potom to poslední odplivnutí za čtečkou čipů.

Jsou závody, které v paměti zapadnou, Penzion Cup to, alespoň pro letošní sezónu určitě nebude. I vyhlášení výsledků bylo, žádné diplomy emailem, medaile na krk, a něco navíc, zkvašená jabka, pivka.

Nashle v Bohutíně na hřišti, nezapomeňte plavky a ručník, voda v nádrži je už odražená, ideální na koupačku!

Petr Butzke

Foto: od Luboše Tomana

Výsledky v pdf: Celkové, kategorie, záznam doběhu, doběh 2. část


Zima je po tomto víkendu asi za námi a poslední nadplánový individuální příbramský běh je připraven!

Je fakt, že někdo se s těmi lyžemi nemůže rozloučit, jinej zase ještě volí tříčtvťáky a radši, pro jistotu, rukavice v kapse a neprofuk kolem pasu, jaro je nesmělé, a když se to potká, vypadá to asi takhle.

Je to nad plán, květnový individuální běh, v čase, kdy se rozebíhá body vonící sezóna. Ale…nezaběhnout si nejvýživnější úsek Brdské 25 jako přípravu na kterýkoli závod je prostě škoda. Závod, je jako jediný sponzorován, a to vouchery Mayás, Salads & Specials v Benešově ulici v Příbrami.

Po tom, co se objevily v Brdech v posledních dnech, neuklizené značky po jakémsi závodě, jsme se rozhodli neznačit. Tradiční doporučení – vytištěnou mapku sebou!!! Trasa květnového běhu je návodná. Jsou pouze 3 místa, která by mohla mást, tak popis.

Místo první: prudká odbočka vlevo nad Obecnicí: běžíš, Orlov za zády, už chvilku ztrácíš výšku a dobíháš na křižovatku lesňaček, prosvítá konec lesa a na stromech lehce napravo jsou žluté pruhy lesáckých značení, tam zatoč prudce doleva do kopce (nejsevernější bod na mapce).

Místo druhé: běžíš furt do kopce, nabíháš do Třemošenského sedla, je tam hromada chrastí, běž cesta necesta, po 10 metrech nabíháš na pěšinu doprava, lehce to začne klesat.

Místo třetí: po 40 metrech jdi po cestičce za levou rukou a nabíháš na lesní cestu vedoucí (jak jinak) vzhůru. Zbytek je pohlavních cestách. Komentáře ke stoupání Třemošnou by zasloužily samostatnou kapitolu. A výrazivo jako „síla“, „maso“ a „kdybych to byl býval věděl …“ si určitě doplníte něčím výživným z vlastní zásoby kleteb.

P.S. … až to oběhnete od Fabiána k Fabiánovi, tak ta značka zákaz zastavení pro vás neplatí…

Petr Butzke


Přišel čas zúčtování se „Zimou 2021“ – kapitola první – běh na Vojnu.

Konečně se začaly objevovat přihlášky k závodům bez doušky „Zrušeno“, nebo „Přeloženo na…“ . Nastal čas uzavření příbramských individuálních běhů „Zima 2021“.

V sobotu jsme odstrojili trasu na Padáku, uklidili jsme všechny značky a posbírali spoustu nepořádku kolem, byl toho plný pytel.

Postupně budeme zveřejňovat výsledkové listiny jednotlivých individuálních závodů a rozesílat diplomy medailistům.

Jako první je na připravena výsledková listina běhu na Vojnu. Celkem toto nádhernou a těžkou trasu běželo alespoň jednou 32 závodnic a závodníků. Na Vojně se opravdu vystřídalo zimní a předjarní počasí, které upravovalo povrch trati v celém rozsahu, od mrazu a sněhu, přes zmrzlé bláto, rozmrzlé bláto, uschlé bláto, od lesáků rozježděné bláto…

V krátkosti alespoň vyjmenujme vítěze jednotlivých kategorií:

Traťový rekord vytvořil příbramský Jan Skalička, (muži do 39 let), časem 34:11 min.

V kategorii ženy do 44 let nejrychleji trať prolétla Pavla Hendrych Jírová, Matka na útěku, (53:07).
Kategorii žen do 54 let reprezentovala Petra Stibalová, Broumy, časem 44:14 min.
O kategorii výš nejrychleji běžela Stáňa Hartmanová, Vorvani Příbram, 52:00 min a v další kategorii zvítězila Dana Svobodová, Pivovar Zlosyn, časem 55:45.

V kategorii mužů do 49 let nejrychleji běžel Marian Valek, Kerteam, (39:05),
v kategorii mužů do 59 let zvítězil Jirka Turek, Chaloupky, (41:34),
v kategorii mužů do 69 let dominoval Petr Dvořák, Vila Rusalka, (42:19),
v kategorii nejstarších borců, jak jsme zvyklí, Jan Svoboda, Pivovar Zlosyn, (55:45).

Výsledky Vojny v pdf

Vyhodnocení dalších závodů, Padák a Sázky-Háje přijde v nejbližších dnech.

Honza Svoboda, Petr Butzke a Jan Hostička


Trať na Padáku ožila!!!

V prvních dnech meteorologického jara proběhli trasou na Padáku první běžci.

Tříkolovou trať jako první ochutnal Jan Pejša. Zatím drží i tříkolový traťový rekord časem 42:30 min.

Na dvoukolové trati aktuálně figuruje na 1. místě Aleš Novák z Občova časem 29:47 minut.

Výzvu, že jednokolová trať je určena i zdatným dětem v doprovodu zdatných rodičů, využila Anička Fousková, krásným časem 19:49 hodila rukavici dětským závodníkům.

Po podzimu a zimě bez sportovních akcí, je individuální jednokolový závod i pro dětské kategorie na Padáku velká výzva. Je potřeba utrhnout oči od monitoru, natáhnout legíny, přesvědčit taťku a mamku, protáhnout krok a běžet a běžet.

Zdraví Honza Svoboda a Petr Butzke


Zdravím všechny běžce.
Dnešní krásné počasí mě vytáhlo do Hořovické Dražovky s úmyslem zaběhnout si individuální závod. Z prvu jsem musel okruh absolvovat na kole, jelikož jsem to ještě neběžel. Po odjetí okruhu na kole jsem se pustil do pomyslného závodu. Musím uznat, že okruh jsem měl za lehčí, ale tempo při sólo běhu vede k nekontrolované akci, teda aspoň u mě a začátek jsem tak trochu přepálil a co následovalo si každý z vás dokáže představit.

S výsledkem 38:53 jsem tak nějak po těch chybách spokojen, ale asi si to půjdu zaběhnout ještě jednou. Třeba se zadaří nějakou tu minutku odpárat.

Přeju vám všem hodně štěstí v běhání a hlavně bez úrazu.

S pozdravem Jiří Müller.


Za krásami tochovického Podrejží.

Domluva byla jednoduchá, před desátou v Tochovicích.
Informace o stavu trati nám, a vlastně všem ostatním, včetně doporučené výbavy, dodal Petr Kyselý.
Trochu nám posvítilo sluníčko a my se osvěžili nádherným během.
Hanka napekla buchtu, navařila čaj, co chtít víc...
Na obligátní párek si nikdo ani nevzpomněl.

14.11.2020 Tochovice Ahoj Petr



Datové podklady: Jarda Dražan. Vizualizace dat: